Se skleníky je to podobné jako s byty. Variant, jak je zařídit, je v podstatě nekonečné množství, protože každému vyhovuje něco jiného. Nejdřív byste si měli rozmyslet, zda ho chcete využívat celoročně, nebo jen od jara do podzimu. V našich klimatických podmínkách se celoroční skleník neobejde bez vytápění, ale to je dnes poměrně velký luxus hlavně z provozních důvodů. Naprostá většina zahrádkářů vytápění nemá a skleník maximálně temperuje.

Na stále teplejší počasí je třeba reagovat důkladným větráním. Ale protože aprílové počasí je vrtkavé, je dobré to ohlídat. Otevřít okno a odejít na celý den do práce není úplně dobrý nápad, protože ze sluníčka ráno může být odpoledne klidně sněhová přeháňka. Pokud nemáte systém automatického větrání, buďte opatrní.

Skleník může prodloužit zahradnickou sezónu v podstatě na celý rok. Ale chybu můžete udělat už při jeho budování, třeba nevhodným výběrem místa nebo nevhodným šetřením na jeho konstrukci. Pokud se vám zdá klasický skleník příliš drahý, začněte s levnějším fóliovníkem, pokud možno s kvalitnější fólií, která vydrží i několik let.

Každý měsíc je pro práci ve skleníku významný něčím jiným. Březen je měsícem, kdy se každý dobrý zahrádkář už intenzívně připravuje na jarní období na zahradě. Ve skleníku mu v té době již často rostou první sazeničky zeleniny, bylinek, ale také květin, které se chystá vysadit hned, jak bude venku dostatek tepla. Zároveň si může také začít pěstovat první ranou zeleninu na přímou konzumaci ze semen, například mrkev, ředkvičky, pažitku.

I když jste na podzim skleník zazimovali a udělali vše, jak se má, ani na jaře se neobejde bez důkladné přípravy. Nevytápěné skleníky, kde přes zimu nic nerostlo, byste měli začít připravovat během března.

Cukety a skleník? Jeden zahrádkář vás bude odrazovat, druhý bude doporučovat je na předpěstování sazenic a třetí na pěstování cuket ve skleníku nedá dopustit. Každopádně, pokud chcete jednou nebo i víckrát za rok ve skleníku sklízet, měli byste mít pro cuketu opravdu hodně prostoru.

Ani ve skleníku se nedá úplně vyhnout různým škůdcům, protože každý skleník se musí větrat a škůdce si do něj někdy i sami nevědomky zavlečeme se sazenicemi, nebo špatně vydezinfikovanými nádobami, případně nevhodným substrátem. Mezi nejčastější škůdce ve sklenících patří svilušky a mšice. Existují dvě základní cesty, jak se jich zbavit – chemická a biologická.

K těm rostlinám, které se v našich klimatických podmínkách obejdou bez skleníku jen velmi těžce, patří také papriky. Sice to není u určitých vybraných odrůd úplně nemožné, ale ve skleníku paprikám zajistíme mnohem lepší podmínky.