Patison (někdy také patizon) je druhem zeleniny, který v českých zahradách zažívá renesanci. Je vhodnou potravinou při redukčních dietách, obsahuje hodně živin a vody (až 90 %) a snadno se upravuje, podobně jako třeba cuketa nebo lilek. Patison je vlastně jedním z kultivarů tykve obecné. Typické jsou pro něj plody s diskovitým tvarem a žlutou či bílou barvou s vlnkami na okrajích.
Jedná se o jednoletou rostlinu s velkými listy a výrazně žlutými květy. Je to keřík s lodyhou a výběžky ve tvaru lián. Aby patison prospíval, potřebuje růst na slunném stanovišti ve spíše těžší půdě s vysokým obsahem živin. Ideální je půda obohacená o chlévskou mrvu, kterou jsme si připravili už na podzim. Dřív se podobně jako tykve patisony pěstovaly přímo na kompostech. Pokud je zasadíte až po zmrzlých mužích na vhodné stanoviště, doroste vám i na venkovních záhonech, ale pěstovat je lze také ve skleníku. To platí jak o sadbě určené pro venkovní výsadbu, tak pro pěstování celých rostlin. V druhém případě ale bude potřebovat pro patisony dostatek prostoru.
Pěstování sazenic ve skleníku
Semínka se ve skleníku sází do květináčů s minimálním průměrem 8 cm, a to kolem poloviny dubna. Doporučuje se do každého květináče dát alespoň tři semena, ale ne na sebe, ale vedle sebe s mezerou. Pokud vzklíčí všechna tři semena, vybereme jen nesilnější rostlinku a tu necháme dorůst až do stádia pravých listů. Na venkovní záhony se sazeničky přesazují asi po měsíci.
Pěstování patisonů ve skleníku
Koncem dubna můžeme zasadit také semínka přímo na záhony ve skleníku asi do hloubky 2 až 3 cm. Jednotlivé keříky by měly být od sebe ve vzdálenosti 100 až 120 cm a v řádcích cca po 60 cm. Patison potřebuje pravidelnou zálivku a zhruba jednou za dva týdny i přihnojení. Vegetační období je něco přes dva měsíce. Pokud nechcete patison jen jako dekoraci, ale do kuchyně, budete je ve skleníku sklízet už začátkem července. Plody musí být ještě mladé, plně dozrálé patisony mají příliš tlustou slupku. Stopku je třeba ukroutit, ne řezat.
