Kopr patří k české kuchyni neoddělitelně, ať už milujete koprovku se šesti, kulajdu, nebo si bez této aromatické byliny nedokážete představit nakládané okurky, nebo klasické řecké tzatziki. Kopr vonný je jednoletá rostlina původem z regionu na pomezí západní Asie a východu středomořské oblasti. Do Evropy ho přinesli Řekové a Římané.
Proč kopr ve skleníku?
Kopr potřebuje slunné místo chráněné před větrem a dostatečnou teplotu. To se u nás ne vždy dá zajistit na záhonech, ale ve skleníku ano. Pokud máme ve skleníku teplo, můžeme tam mít kopr i v zimě. Kopr nepotřebuje příliš prostoru, můžete ho pěstovat i mezi jinými rostlinami a během vegetačního období se může dál rozmnožovat také tzv. samovýsevem. Pokud mu chcete věnovat samostatný záhon, seje se do řádků, které jsou od sebe asi 20 cm.
Od vysetí do rostlinky to obvykle trvá tři týdny. Pak je třeba rostliny vyjednotit. Půdu preferuje kopr spíše hlinitou a lehkou, těžké zamokřené půdy, ani příliš suché a kamenité zeminy mu nevyhovují.
Pokud chcete neustále bohatou úrodu, sázejte semena vždy znova po třech týdnech. V zimních měsících mu bude chybět sluníčko, budete proto potřebovat nejen teplo ve skleníku, ale také umělé osvětlení, jinak by rostliny byly příliš bledé a typickou tmavě zelenou barvu by kopr nezískal.
Na co si dát pozor
Pokud kopr žloutne, nemá dost vláhy.
Kopr není nutné přihnojovat, ale v každém případě se vyhněte všem přípravkům obsahujícím chlor, ten kopr naopak nesnáší.
Kombinování kopru s jinou zeleninou ji chrání před škůdci. Nejčastěji se kombinuje s okurkami, mrkví či hlávkovým salátem.
Na vaření a do salátů se hodí jen mladé rostliny asi do 20 cm výšky, tedy ještě, než kopr vyžene do výšky a vykvete. Květy se naopak používají jako kořenící přísada do okurek a jiné nakládané zeleniny.
