Když se na našem stole objeví ředkvičky, tak už je skutečně jaro. Ale když si je zasadíme do skleníku, můžeme jít mnohem dřív než na farmářském trhu. A mnohem zdravější než ze supermarketu. Tahle jemně štiplavá a velmi zdravá zelenina vám může vylepšovat jídelníček už v brzkém jaru. Na chleba i do salátu, nebo jen tak – ředkvičky chutnají vždy skvěle.
Rychlé vitamíny
Od vysetí to trvá jen velmi krátce. Obvykle se ve skleníků vysévají v polovině února a prvních červených ředkviček se pak můžete dočkat už po třech týdnech, tedy klidně začátkem března. Důležité je vysévat ředkvičky s určitými rozestupy, minimálně 3 cm od sebe, jinak se nevyhnete nudné povinnosti jednocení. To se musí případně udělat asi 2 týdny po výsevu. Jednotlivé řádky by měly být od sebe vzdáleny aspoň 10 cm. Vysetá semínka důkladně zalijte a následně zakryjte netkanou textilií.
Škůdci a choroby ředkviček
Právě netkaná textilie slouží jako obrana proti květilkám. Tyto malé mušky kladou na krčky kořínků ředkviček svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které si v ředkvičkách budují chodbičky, což se rostlinám samozřejmě nelíbí. Na obranu vylučují hořčiny, což zase mění nepříjemně chuť ředkviček. Můžete samozřejmě zvolit i chemický postřik, ale po něm si minimálně 2 týdny na ředkvičkách nepochutnáte.
Další škůdcem je pro ředkvičky mandelinkovitý brouk dřepčík. Jeho larvy napadají listy ředkviček a celou rostlinu zničit. I proti nim pomáhá netkaná textilie, případně lapače s lepicí vrstvou. Dřepčíky můžete i ručně sbírat. Jsou černí a jakoby kovoví, ale pozor, umí dobře skákat. Existují i chemické a biologické přípravky.
Proti chorobám jsou ředkvičky dost odolné. Poškodit bulvy ředkviček ale může nedostatek vláhy. Když kvůli tomu popraskají, mohou rychleji podlehnout plísni, případně i hnilobě.
